Průměrná úložka do penzijních fondů je 750 korun. A to je málo

Ilustrační fotografie

Optimální měsíční výše příspěvku do soukromého penzijního spoření pro získání maximálního státního příspěvku je podle ředitelky penzijní společnosti Rentea Lucie Jurníčkové jeden tisíc korun. Od státu pak klient penzijní společnosti k této tisícikoruně dostane 230 korun.

Vydáno: 13. 10. 2022

Pro plné využití podpory od státu je ale třeba na účet penzijní společnosti odeslat měsíčně 3 tisíce korun. Na konci kalendářního roku si pak zaměstnanci v ročním zúčtování daní a živnostníci v daňovém přiznání sníží daňový základ o 24 tisíc korun. Čímž na dani z příjmů zaplatí o 3600 korun méně. V součtu tak lidé při měsíční úložce tři tisíce korun získají k penzijnímu spoření 6360 korun ročně navíc.

„Průměrná výše příspěvku v penzijním spoření je 795 korun měsíčně. To bohužel na dostatečně zajištěné stáří stačit nebude,“ říká jasně ředitelka penzijní společnosti Rentea Lucie Jurníčková.

Podle ní lidé nabídky státu dostatečně nevyužívají. A to je škoda, protože peníze jim budou v důchodu nepochybně chybět. Navíc jiná obdobná možnost spoření si na stáří s podporou státu na tuzemském trhu nefunguje.

Lidé si na penzi naspoří málo

Výsledkem nízkých částek odváděných do penzijního spoření v době produktivního věku klienta jsou podle ní i logicky nízké naspořené částky v době odchodu do penze. To, jak upozorňuje Jurníčková, sehrává také významnou roli při volbě klienta mezi jednorázovým výběrem peněz a měsíčně vyplácenou rentou.

„Nyní určitě převažuje výběr všech prostředků najednou. Je to také způsobeno tím, že výše naspořených prostředků není taková, aby měsíční příspěvek z této částky vypočtený byl dostatečný,“ vysvětluje důvody pro jednorázové výběry z penzijního spoření.

Pro měsíční výplatu peněz je podle ní třeba disponovat vyšším objemem prostředků. Z nich se pak vypočte měsíční částka, která už opravdu znamená přilepšení ke státnímu důchodu.

„Výsledek je, že penzijní spoření stále neslouží k tomu účelu, ke kterému je určeno. Tedy přilepšit si ke státnímu důchodu,“ dodává. 

Lepší je postupný výběr, je-li více naspořeno

S tím, že si lidé na penzi odkládají málo, souhlasí i prezident Asociace penzijních společností (APS ČR) Aleš Poklop. I podle něj si čeští penzisté vybírají naspořené částky jednorázově hlavně kvůli nízkým naspořeným částkám.

„Lidé si spoří málo nebo zbytečně přicházejí o peníze v konzervativních fondech. Pak si naspoří celkově jen pár set tisíc, řeknou si, že zas tak zásadní částka to pro ně není, a koupí si na důchod třeba ojeté auto,“ tvrdí.

A přidává doporučení pro budoucí penzisty. Pokud si podle něj budou lidé v dynamickém fondu spořit alespoň tisíc korun měsíčně po dobu 35 let, do starobní penze odejdou s částkou kolem dvou milionů korun.

„Na 25 let, což je průměrná doba strávená v penzi, by si pak mohli lidé nastavit měsíční rentu skoro sedm tisíc,“ přibližuje, jak vysoké by pak bylo přilepšení k penzi od státu.

Navíc postupný výběr peněz z penzijního spoření, ať už v transformovaných fondech, nebo aktuálním doplňkovém penzijním spoření, přináší pro klienta finanční výhody. Nedaní se při něm příspěvek od zaměstnavatele a při měsíční rentě trvající déle než deset let stát nezdaní ani výnosy z naspořených peněz. K čemuž při jednorázovém výběru bohužel dochází.

Pomoci může zaměstnavatel

Určitou mezerou, jak zvýšit příspěvky na penzi v soukromém spoření, jsou stále málo využívané benefity od zaměstnavatelů. Někteří z nich již sice považují přispívat svému zaměstnanci na penzi mimo povinný odvod na sociální pojištění za běžnou záležitost. Nicméně je tady stále velká skupina zaměstnavatelů, kteří se tomu z nějakého důvodu brání, často kvůli administrativní zátěži.

„Máme 70 procent smluv, kde není sjednán příspěvek zaměstnavatele. I zaměstnavatel má možnost uplatnit daňové výhody, pokud zaměstnanci bude přispívat. Ne všichni zaměstnavatelé na to ale slyší,“ podotýká Lucie Jurníčková.

Příspěvky zaměstnavatele na soukromé penzijní spoření pro něj znamenají bez ohledu na jejich výši daňově uznatelný náklad. A neodvádí se z nich zdravotní a sociální pojištění. Na druhou stranu si ani zaměstnanci samotní, především pak mladší generace, nezjišťují, jestli takovou možnost jejich zaměstnavatel třeba nabízí. A pokud ano, pak ji kvůli tomu ke své škodě nevyužívají. I na to by měli před nástupem do zaměstnání lidé myslet a případně to zohlednit při výběru z vícero nabídek práce.

Zdroj: E15.cz