Inflace ovlivňuje náš spořicí apetit. Jak umět počítat

Ilustrační fotografie

Také vás straší, jak inflace ujídá z vašich úspor? Součástí tohoto strašení je často i lék v podobě skvěle úročených spořicích účtů, nebo čerstvě oprášených termínovaných vkladů. Je to ale skutečně tak, že přepošlete vydělané úspory z jednoho „spořáku“ na druhý, o něco lépe úročený, a tím jste svůj boj s inflací vyhráli? Tuto otázku rozebírá analytik Michal Skalický z projektu Partners Banky.

Vydáno: 5. 9. 2022

Zhodnocení peněz bude větší téma, něž dříve, protože je inflace jednoduše více znát. Pokud máte na účtu 100 tisíc korun a za rok vám je inflace znehodnotí o 2 tisíce, tak to zřejmě ani nezaregistrujete. Pokud vám však za rok „zmizí“ přes 12 tisíc, velmi pravděpodobně to neunikne vaší pozornosti a budete s tím chtít něco dělat. A to se také pravděpodobně děje.

Proč se kvůli inflaci mění chování střadatelů?

Po prudkém růstu úspor v covidových letech totiž přichází změna. Alespoň pokud se bavíme o úsporách uložených především na běžných a spořicích účtech. Lze ale pouze spekulovat, zda množství naspořených peněz aktuálně klesá kvůli tomu, že se lidé chopili investování, protože chtějí hodnotu svého majetku udržet, nebo jednoduše zvýšené náklady způsobené inflací „zajídají“ svými nastřádanými prostředky.

Nejpravděpodobnější je kombinace obou faktorů, takže ti, co mohou, investují a ti co nemohou, spotřebovávají úspory z minulých let. Prudký růst sazeb u bankovních produktů pak ovlivňuje právě tu skupinu, která přemýšlí o investicích a hledá pro tento účel vhodný nástroj.

Stálice v podobě spořicích účtů a renesance termínovaných vkladů

Pokud začneme u spořicích účtů pak zde je situace bohužel v podstatě stejná jako v období, kdy na trhu panovaly nízké sazby. Malé banky se snaží přitáhnout k sobě depozita vyššími sazbami kolem 5 až 5,5 % a doufají, že vás tím vyburcují k akci. Větší finanční ústavy zůstávají v průměru kolem 3,5 až 4 % a naopak počítají s tím, že vás tím udrží v klidu. Takto velký rozdíl pak hraje do karet právě menším bankám. Přeci jen převést své úspory jinam dává u 2% rozdílu větší smysl, než přemýšlet nad desetinkami, o které se sazby lišily ještě v loňském roce.

Něco jiného je to u termínovaných vkladů, které procházely za nízkých sazeb spíše útlumem. To se s rostoucími sazbami začíná měnit a do tohoto produktu putuje čím dál tím více hotovosti, a to už od posledního čtvrtletí minulého roku. Aktuálně mají Češi uloženo v tomto produktu 3krát více peněz než při historickém minimu loni v létě.

Tím, že nehrozí brzké snížení sazeb, lze předpokládat, že se bude zájem nadále zvyšovat. Na tento fakt ostatně již začínají banky reagovat a postupně posouvají termínované vklady do čela svých produktových nabídek. V současnosti se úroky na termínovaných vkladech pohybují zhruba půl procenta nad nejlepšími spořicími účty a nejlepší nabídky jdou na 5,3 až 6 %.

Takže stavební spoření?

Mezi velmi konzervativní prostředky pro uložení hotovosti patří díky pojištění vložených vkladů i stavební spoření. Zhodnocení se u tohoto produktu aktuálně pohybuje mezi 4 a 6 procenty. Tyto cifry je však třeba brát s velkou rezervou, protože před nimi, bez výjimky, najdete magické „až“.

To v praxi znamená, že na takový výnos se dostanete jedině v prvním roce, kdy máte uloženo nejméně peněz a státní příspěvek vám tak relativně hodně zhodnotí vaše prostředky. Reálně se dá po odečtení vstupních a provozních poplatků počítat spíše s polovinou, tzn. 2 až 3 %. To jsou hodnoty, na které si dnes klienti pohodlně sáhnou u většiny spořicích účtů.

Otázka tedy zní, proč na 6 let fixovat své peníze ve stavebním spoření, když podobného výsledku dosáhnete i na spořicím účtu, kde máte peníze k dispozici ihned. Pokud byste přesto chtěli své peníze zaparkovat na delší dobu s vidinou vyššího úroku, pak termínované vklady nabízí ještě vyšší úroky, navíc pouze s dvouletou splatností, takže se ke svým penězům dostanete mnohem rychleji. S případným dalším zvýšením sazeb je pravděpodobné, že „stavebko“ ztratí poslední zbytky atraktivity.

Oblíbený magický lék na závěr?

Pojďme si to shrnout. Očekávaná průměrná inflace pro letošní rok sahá přes 12 % a její měsíční maximum v létě dosahuje k šíleným 17,5 %. Přičemž sazby na spořicích účtech se v průměru pohybují kolem 3,5 až 4 %, na termínovaných vkladech se dá relativně snadno dostat přes 5 % a na stavebním spoření můžete získat v průměru 3 %, když to dobře půjde.

Docházíme tedy ke smutnému, přesto evidentnímu, závěru. Žádným spořicím účtem, termínovaným vkladem, nebo stavebním spořením inflaci ani zdaleka nepokoříme. To platí jak při nízkých sazbách, tak bohužel i při těch vysokých.

Rozdíl mezi úrokovou sazbou a inflací bude hrát vždy v neprospěch klienta. Čím vyšší je inflace a tím pádem i úrokové sazby, tím horší je výsledek. Je tedy důležité stále myslet na to, že běžné účty jsou ideální na udržování nutné hotovosti pro každoměsíční provoz a je tedy dobré na nich držet pouze minimální výši prostředků.

Spořicí účet výborně funguje, pokud ho používáte pouze jako nárazník pro nenadálé události, typu rozbité pračky, nebo krátkodobého výpadku příjmů. U termínovaných vkladů je pak dobré raději dvakrát zvážit dlouhodobější fixaci peněz za cenu o něco málo vyššího úroku, proto bych využití takového produktu zvažoval pouze ve specifických případech.

V případě stavebního spoření je situace podobná, a navíc umocněná horším průměrným výnosem. A co tedy s prostředky, které zbývají po odečtení provozní hotovosti a nutné rezervy? Už je to téměř klišé, ale nejefektivnějším nástrojem pro boj s inflací opět zůstávají investice. Pokud své investice zároveň dostatečně rozložíte a budete v jejich postupném navyšování dále pokračovat, rozhodně neuděláte špatně.

Zdroj: idnes.cz